Jedná se o metabolickou poruchu (poruchu látkové výměny), především metabolismu cukrů. Jejím projevem je zvýšená hladina cukru v krvi (glykémie).
Porucha je způsobena kombinací snížené citlivosti tkání v těle na působení inzulinu (tzv. inzulinovou rezistencí) a nedostatečnou schopností slinivky reagovat na zvýšenou potřebu inzulinu v těhotenství. Jednoduše – inzulinu je méně, než by bylo potřeba, a funguje špatně.
Inzulin je důležitým hormonem v metabolismu cukrů, tuků i bílkovin s komplexními a mnohostrannými účinky. V metabolismu (látkové přeměně) cukrů se uplatňuje zvláště v období po jídle, kdy se po rozložení a vstřebání cukru ze stravy zvyšuje hladina cukru (glukózy) v krvi. Inzulin podporuje vstup glukózy do buněk, její další zpracování (glykolýzu) a zároveň tlumí tvorbu glukózy v játrech. Kromě těchto základních funkcí má inzulin celou řadu dalších úkolů. Zasahuje i do metabolismu tuků a bílkovin. Ale pro základní pochopení toho, co se děje při cukrovce, nám tyto informace postačí. Snížené působení inzulinu při těhotenské cukrovce způsobuje snížený vstup glukózy do buněk a její nedostatečné využití. Játra navíc zhoršují celou situaci tím, že vyrábí další nadbytečnou glukózu, která nemůže být využita. Výsledkem je zvýšená hladina glukózy v krvi, nejčastěji po jídle s obsahem cukrů, v některých případech také zvýšená glykémie nalačno.