Chybně provedený OGTT – na co si dát pozor?

V praxi se bohužel často setkáváme s chybně provedeným OGTT. Nejčastějšími pochybeními, která mohou vést k nesprávným výsledkům, jsou:

  • Test provedený v nesprávnou dobu – příliš brzo, před 24. týdnem (pokud se nejedná o ženu se zvýšeným rizikem, jak je uvedeno výše). Cukrovka se může objevit až později a není-li test zopakován, zůstane neodhalena. Nebo příliš pozdě, po 28. týdnu, kdy je riziko, že cukrovka již mohla nějakou dobu probíhat.
  • Nezopakování testu u rizikových žen, pokud byl test v prvním, popřípadě i v druhém trimestru v normě – každé těhotenství je jiné, někdy se cukrovka objeví dříve, někdy později.
  • Stanovení hladin cukru pouze z odběru z prstu – velmi hrubá chyba! Glykémie v kapilární krvi (odebrané z prstu) a žilní krvi jsou za normálních okolností téměř srovnatelné, ale v případě zátěžového testu se mohou lišit až o 25 % i více.
  • Stanovení glykémií na glukometru, jak někdo radil na internetu – to už hraničí s diletanstvím. Je to velmi nepřesné. Glukometr slouží k orientačnímu domácímu měření glykémií pro kontrolu správnosti léčby, nikoliv k diagnóze diabetu!
  • Nedodržení doby lačnění před testem. Na druhou stranu, test není ovlivněn, pokud v předchozím dnu sníte něco sladkého, důležité je ale dodržení doby lačnění před testem (10 hodin). Naopak není vhodné ve dnech před testem omezovat příjem cukrů (sacharidů). Výsledky testu by pak mohly být „falešně v normě“. 
  • Fyzická aktivita během testu. Po celou dobu testu je nutné zůstat v klidu, vezměte si s sebou knížku nebo časopis. Fyzická aktivita zasahuje do metabolismu cukru a může zkreslit výsledky testu. Takže žádné pobíhání, nakupování nebo zařizování jiných věcí mezi jednotlivými měřeními v průběhu testu! Podobně může zkreslit výsledek velká fyzická zátěž den před testem.
  • Laboratorní chyby – například příliš dlouhý interval mezi odběrem krve a jejím zpracováním, ale i další. Glykémie ze vzorku krve musí být vyšetřena nejpozději do 1 hodiny po odběru, jinak dochází k velkému zkreslení. Vyšetření by se tedy nemělo provádět v ordinaci lékaře, ale přímo v laboratoři, kde mají zkušenosti se správným prováděním tohoto testu.

Asi se také často setkáte s jednodušší variantou tohoto testu, kdy je prováděno vyšetření pouze nalačno a po 2 hodinách. Takto se test provádí při diagnostice ostatních typů diabetu, ale bohužel se připouští i při vyšetřování těhotenského diabetu. Bohužel proto, že s takto zkráceným testem nemůžeme souhlasit. MUDr. Moravcová, která vede naši poradnu v porodnici „U Apolináře“ v Praze, se za svou dlouholetou praxi starala o řadu maminek, které měly zvýšenou hodnotu glykémie pouze po 1 hodině při OGTT. Průběh jejich cukrovky byl stejný jako u ostatních pacientek, některé z nich musely být léčeny inzulinem. Kdyby pominula hodnotu měření v 1 hodině, všechny tyto ženy by unikly sledování a léčbě a hrozily by u nich komplikace z neléčené těhotenské cukrovky. S provedením zkrácené verze testu proto nesouhlasíme a snad se nám naše stanovisko podaří prosadit i do oficiálních doporučení. V nedávné velké mezinárodní studii HAPO byla potvrzena nutnost stanovení glykémie v 60. minutě testu. U nás v odběrovém centru Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je OGTT u těhotných žen prováděn zkušenou laborantkou tak, jak jsem popsala výše, se všemi třemi hodnotami. Na ostatních pracovištích je situace různá, hodnota za 1 hodinu je stanovována nepovinně. Napadá mě klišé z televizních reklam: Žádejte stanovení všech tří hodnot u svého lékaře! To jedno stanovení navíc téměř nic nestojí (celý test cca 100 Kč), zatímco nerozpoznaná a neléčená cukrovka může nadělat škody penězi nevyčíslitelné.


Jen pro úplnost: test s použitím 50 g glukózy (tzv. O'Sullivanův test) již nepatří mezi standardní vyšetřovací metody. Vyšetření cukru v moči v průběhu testu se již také neprovádí – jeho výsledek není pro diagnózu cukrovky relevantní.